• Studijní program uskutečňovaný od akademického roku 2019/2020

• Studium zahájené dříve (nejpozději AR 2018/19) probíhá nadále dle

  předchozí akreditace

• Standardní doba studia: 4 roky

• studijní plán ke stažení

• Sestavení individuálního studijního plánu (ISP) podle Opatření děkana č. 4/2023 Sestavení individuálního studijního plánu doktorského studijního programu

Základní charakteristika

• Studijní program Dějiny křesťanského umění je soustředěn k jednotlivým obdobím dějin umění dle obvyklé periodizace výtvarných děl středověku, raného novověku a umění 19. a 20. století. Věnována je pozornost obsahovým souvislostem uměleckých děl, se zvláštním zřetelem ke křesťanským námětům, které jsou analyzovány a interpretovány metodami ikonografie a kontextuální ikonologie. Interpretace výtvarných uměleckých děl využívá k hlubšímu kulturně-dějinnému zasazení příbuzné disciplíny společensko-vědních oborů, jako jsou především obecná historie, církevní dějiny, pomocné vědy historické, archeologie, filozofie, teologie (zvláště biblistika a liturgie), literární věda, hudební věda ad.

Obor “dějiny křesťanského umění” se dle bližšího zaměření dále člení na specializace, ve kterých fakulta doktorský program uskutečňuje:

• Jedinečnost studijního programu Dějiny křesťanského umění je spatřována především ve výzkumu uměleckých výtvarných tradic v kontextu vývoje křesťanství. Specifikem je propojenost oboru dějin umění s teologickými obory zabezpečovanými KTF UK

Uplatnění získaného vzdělání

• Vzdělání v studijním programu Dějiny křesťanského umění poskytuje předpoklady pro výuku specializovaných dějin umění na filozofických a teologických fakultách vysokých škol v ČR i v zahraničí, pro odbornou práci na specializovaných uměleckohistorických pracovištích (AV ČR, Památkové ústavy, odborná oddělení muzeí a galerií typu národních institucí, např. Národní muzeum, Národní galerie, či regionálních galerií a muzeí, popřípadě obdobné instituce v zahraniční), v redakcích, nakladatelstvích či v oblasti znalectví uměleckých děl pro státní či soukromé sbírkotvorné organizace nebo pro obchod s uměním.

Studijní povinnosti

• Konkrétní obsah doktorského studia je každému studentovi určen individuálním studijním plánem, jehož plnění podléhá pravidelnému, maximálně každoročnímu vyhodnocení. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele zpravidla za účasti konzultanta. Studium sleduje a hodnotí oborová rada.

  • Studijní plán ke stažení

• Student doktorského studijního programu vykazuje publikační činnost, aktivitu na vědeckých, zpravidla mezinárodních konferencích a účastní se zahraničních studijních pobytů.

• Student doktorského studijního programu usiluje o podporu své výzkumné vědecké práce formou řešení grantů, a to buď v týmu školitele či jiného odborného pracovníka, nebo samostatně; hodnotí se rovněž podání žádosti o grant, aniž by byl přijat k financování.

• Povinností studenta v doktorském studiu je, aby usiloval o absolvování studijního pobytu minimálně v délce jednoho semestru. Dále se doporučuje, aby student absolvoval studijní stáž na příslušném odborném pracovišti v tuzemské nebo zahraniční instituci, jako jsou muzea, galerie, knihovny, památkové ústavy, apod.

Kontrola studia

• Probíhá v souladu s platným individuálním studijním plánem.

• Zkoušku ze zapsaného předmětu může student konat nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín.

• Výsledky zkoušky jsou klasifikovány “prospěl/a” – “neprospěl/a”.

Ukončení studia

• Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.

1. Otázky státní doktorské zkoušky vycházejí z okruhu zaměření (Křesťanské umění středověku, Křesťanské umění novověku, Umění 19. a 20. století, Ikonografie křesťanského umění, Muzeologie, Památková péče), do něhož byl student přijat.

   • Rozsah státní doktorské zkoušky: vyžaduje se spolehlivá orientace v oboru, a to s ohledem na české a evropské umění a dále i příslušných otázek metodologie.

2. Obhajoba disertační práce. Prostřednictvím vypracování disertační práce si student osvojí schopnost a připravenost k samostatné odborné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí činnosti.

• Doktorand je povinen školiteli v průběhu prvního, nejpozději však druhého roku studia předložit ke schválení teze disertační práce určené k obhajobě, které obsahují zpravidla tyto skutečnosti: charakteristika tématu, současný stav řešené problematiky, stanovení cílů a vymezení předpokládaného přínosu disertační práce vzhledem ke zkoumanému tématu, popis zvolené vědecké metody, osnova disertační práce s uvedením předpokládaného rozsahu kapitol, seznam použitých pramenů a literatury, harmonogram dalšího postupu.

• V každém roce studia pak školiteli předkládá k hodnocení písemně zpracovanou část disertační práce a výsledky svého ročního bádání konzultuje zpravidla před odbornou komisí. Na základě nových zjištěných poznatků může student upravovat teze disertační práce, ve výjimečném případě i téma disertační práce.

• Změnu tématu disertační práce posoudí a na základě doporučení školitele oborová rada.

• Předpokládaný rozsah disertační práce činí 150-200 stran.

• Absolventům se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem).

Oborová rada

• Oborová rada sleduje a hodnotí doktorská studia, koordinuje plánování obsahu studií a hodnotí realizaci doktorského programu.

• Schvaluje individuální studijní plán studenta, témata disertačních prací a navrhuje děkanovi jmenování nebo odvolání školitele

• Hodnotí studium jednotlivých studentů, zvláště prostřednictvím schvalování hodnocení studenta a změn v individuálním studijním plánu studenta