Katolická teologie (od 2019)


Základní charakteristika

  • Doktorský studijní program teologie, obor Katolická teologie (standardní doba studia čtyři roky), připravuje studenty na samostatné vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti teologie.

  • Předmětem studia jsou prameny a racionální reflexe víry v Boha a v Ježíše Krista; související pojetí člověka, společnosti a světa; mravní aspekty lidského jednání; sebeporozumění katolické církve a otázky spojené s jejím působením; vztahy mezi křesťanskými společenstvími; vztahy mezi křesťanstvím a jinými náboženstvími; dějiny katolické teologie, dějiny dogmatu; filosofické předpoklady a implikace teologie.

  • Studijní program Katolická teologie se dle bližšího zaměření dále člení na oborová specializační zaměření, ve kterých fakulta doktorský program uskutečňuje. Student volí jedno z nich. Oborová specializační zaměření vyhlašuje po projednání v oborové radě děkan. Otevřeno je takové oborové specializační zaměření, pro které je mezi pracovníky fakulty školitel, jímž je zpravidla habilitovaný pracovník v pracovním poměru s fakultou.


Předpokládají se tato oborová specializační zaměření:

  a. 

Biblické vědy

  b. 

Fundamentální a dogmatická teologie

  c. 

Teologická etika a spirituální teologie

  d. 

Liturgika, katechetika a pastorální teologie

  e. 

Kanonické a konfesní právo

  f. 

Patristika a dějiny dogmatu


  • Prostřednictvím studijního oboru uplatňuje katolická církev právo vyučovat a vychovávat své duchovní i laické pracovníky (§ 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností).


Uplatnění získaného vzdělání

  • Absolvent získává rozsáhlé, světově srovnatelné znalosti oboru katolická teologie resp. jeho dílčího oborového zaměření. Je seznámen se současnými trendy bádání. Je schopen získávat nové poznatky, dovednosti a způsobilosti vlastní tvůrčí činností, zasazovat je do interdisciplinárních souvislostí a vyhodnocovat společenské důsledky jejich využívání. Umí řešit etické problémy při tvůrčí činnosti nebo při užívání jejích výsledků. Dokáže sdělovat vlastní poznatky členům mezinárodní vědecké komunity i široké veřejnosti. Osvojil si kvalitní aktivní znalost světového jazyka a dle potřeb svého dílčího oborového zaměření i vyšší znalost jazyků klasických.

  • Absolvent je schopen kriticky využívat své teoretické vědomosti a kontextuálně je aplikovat. Umí navrhovat a používat výzkumné postupy způsobem umožňujícím získávat nové poznatky. Dokáže sdělovat vlastní poznatky členům mezinárodní vědecké komunity i široké veřejnosti. Je schopen plánovat činnosti tvůrčí povahy a získávat zdroje pro jejich uskutečnění.

  • Absolvent je připraven k tomu, aby působil jako akademický a vědecký pracovník na vysokých školách, vědeckých pracovištích a vyšších odborných školách; aby působil jako učitel náboženství a jako vychovatel ve školách a školských zařízeních a v zařízeních sociálních služeb (§ 14 a 16 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících); aby se věnoval odborné a řídící práci v církevních institucích i ve školských, zdravotnických, sociálních a humanitárních zařízeních a organizacích; aby pracoval v těch orgánech veřejné správy a veřejnoprávních institucích, nakladatelstvích a redakcích, společnostech a firmách, pro jejichž činnost je zapotřebí vysoce odborných náboženských a obecně humanitních znalostí a přístupů.


Studijní povinnosti


  • Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele, dle okolností i za účasti konzultanta.


1. Disertační práce

  • Studium v doktorském studijním programu doktorandovi umožňuje, aby si prostřednictvím přípravy disertační práce osvojil schopnosti a zkušenosti nezbytné k samostatné odborné činnosti. Pomoc a kontrola je mu poskytnuta v rámci studijní povinnosti „příprava disertační práce“ a studijního předmětu „doktorandský seminář“. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Předpokládaný rozsah disertační práce činí cca 200, maximálně však 350 normostran textu bez příloh.

      a. 

    Příprava disertační práce

    Studijní povinnost „příprava disertační práce“ poskytuje prostor spolupráci mezi školitelem a doktorandem při přípravě disertační práce a umožňuje kontrolu doktorandova působení. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena pro každý rok studia; vždy je ukončena zápočtem. Přitom platí, že doktorand je povinen školiteli v průběhu druhého, nejpozději však třetího roku studia předložit ke schválení teze disertační práce určené k obhajobě v rámci souborné zkoušky.

    - Teze v rozsahu cca 50 normostran obsahují zpravidla tyto skutečnosti: charakteristika tématu, motivace k jeho volbě; současný stav řešené problematiky ve světle zevrubné bibliografické rešerše; stanovení cílů a vymezení předpokládaného přínosu disertační práce vzhledem ke zkoumanému tématu; popis vytčené metodologie; komentovaná osnova disertační práce s uvedením předpokládaného rozsahu kapitol; seznam použitých pramenů a literatury; harmonogram dalšího postupu.

      b. 

    Doktorandský seminář

    Studijní předmět „doktorandský seminář“ poskytuje doktorandům prostor k tomu, aby představovali a diskutovali témata disertačních prací, jejich prameny, metodologii, osnovu a postup prací. Seznamuje studenty s problematikou vědeckého a pedagogického působení v oboru teologie. Umožňuje doktorandům sdílet zkušenosti ze studijních cest, stáží a konferencí, diskusi nad novou literaturou či jinými akademickými událostmi atd. Zajišťuje pravidelný kontakt studentů s fakultou a motivuje je k efektivní práci na disertaci. Koná se minimálně jednou za semestr. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena pro každý rok studia (vyjma období zahraniční stáže); vždy je ukončena zápočtem, hodnotí se prezentace, schopnost argumentace, její fundovanost.


2. Studijní povinnosti

  • Studium v doktorském studijním programu doktorandovi umožňuje, aby doplnil a prohloubil své vědomosti v oboru katolická teologie obecně, ve zvolené specializaci zvláště. Děje se tak v rámci studijních předmětů „teologický seminář“, „teologická specializace“ a „cizí jazyk“. Doktorandovi může být v individuálním studijním plánu uloženo i absolvování dalších studijních povinností doplňujících a rozšiřujících jeho vědomosti v oboru katolická teologie

      a. 

    Teologický seminář

    Studijní předmět „teologický seminář“ poskytuje doktorandům prostor pro prohlubující studium katolické teologie, a to zejména prostřednictvím četby textů velkých autorů křesťanské tradice a následné diskuse. Umožňuje překročit hranice vlastní specializace a promýšlet stěžejní témata křesťanské víry. Koná se zpravidla jednou za rok formou několikadenního výjezdního soustředění. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena pro každý rok studia (vyjma období zahraniční stáže); vždy je ukončena zápočtem, hodnotí se schopnost argumentace a její fundovanost.

      b. 

    Teologická specializace

    Studijní předmět „teologická specializace“ poskytuje prostor pro prohlubující studium klíčových otázek zvolené dílčí oborové specializace, a to zejména prostřednictvím četby odborné literatury a následných kolokvií se školitelem nebo konzultantem. V individuálním studijním plánu může být tato povinnost uložena studentům prezenčního i kombinovaného studia, a to i opakovaně; vždy je ukončena zápočtem, hodnotí se schopnost argumentace a její fundovanost. Povinnost lze studentovi zařadit do individuálního studijního plánu v rámci každoroční aktualizace a reagovat tím na reálný aktuální průběh studia.

      c. 

    Cizí jazyk

    Studijní předmět „cizí jazyk“ prověřuje doktorandovu aktivní znalost jednoho světového jazyka minimálně na úrovni C1 – schopnost prezentovat výsledky své práce v některém ze světových jazyků, a to písemně i ústně. Požadované znalosti může student doložit uznávaným certifikátem. Standardně mají studenti na výběr mezi angličtinou, němčinou, italštinou a francouzštinou. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena zpravidla pro čtvrtý rok studia; vždy je ukončena zápočtem.


3. Odborné aktivity

  • Studium v doktorském studijním programu doktorandovi umožňuje, aby si prostřednictvím dalších odborných aktivit osvojil zdatnost potřebnou k tomu, aby se mohl věnovat vědecké činnosti. Děje se tak v rámci studijních povinností, zahraniční praxe“, „vědecká praxe“, „akademická praxe“.


      a. 

    Zahraniční odborná praxe

    Studijní povinnost „zahraniční odborná praxe“ poskytuje doktorandovi příležitost k tomu, aby získal zkušenost se soudobým stavem oboru katolická teologie v zahraničí. Řádnou náplní předmětu je zahraniční stáž v minimální délce jednoho měsíce. V odůvodněných případech může oborová rada na základě doktorandovy žádosti rozložit stáž do několika kratších badatelských pobytů (např. v knihovnách apod.). V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena zpravidla pro čtvrtý rok studia; je ukončena zápočtem. (U studentů kombinované formy studia může oborová rada v odůvodněných případech na základě doktorandovy žádosti stanovit individuální povinnosti, jimiž lze stáž nahradit jinými aktivitami souvisejícími s internacionalizací vědecké činnosti (např. odborný překlad, účast na mezinárodní konferenci, publikace v zahraničí apod.)

      b. 

    Vědecká praxe (Doplňková vědecká činnost)

    Studijní povinnost „vědecká praxe“ poskytuje doktorandovi příležitost k tomu, aby si osvojil zkušenost s různými podobami vědecké činnosti a prokázal schopnost se jí aktivně věnovat. V individuálním studijním plánu je tato povinnost studentům prezenčního i kombinovaného studia uložena zpravidla pro čtvrtý rok studia; ukončena je zápočtem. Přitom platí, že doktorand je povinen splnit minimálně jedenkrát každou z těchto povinností: zveřejnění recenze v odborném periodiku; publikace článku v odborném recenzovaném periodiku nebo kapitoly v odborné recenzované monografii nebo příspěvku v odborném recenzovaném sborníku; podání grantového projektu; aktivní účast na konferenci s mezinárodní účastí.

      c. 

    Akademická praxe

    Studijní povinnost „akademická praxe“ poskytuje doktorandovi příležitost k tomu, aby si osvojil zkušenost s různými podobami akademické činnosti v širším smyslu a prokázal schopnost se jí aktivně věnovat. V individuálním studijním plánu může být tato povinnost uložena studentům prezenčního studia, a to i opakovaně; vždy je ukončena zápočtem dle principu splnil-nesplnil. Povinnost lze studentovi zařadit do individuálního studijního plánu v rámci každoroční aktualizace a reagovat tím na reálný aktuální průběh studia. Pojmem „akademická praxe“ je označován například podíl na výuce studijního předmětu akreditovaného studijního programu nebo kurzu CŽV/U3V; podíl na organizaci pedagogické a vědecké práce i zahraniční spolupráce; podíl na uskutečňování třetí role fakulty. Všechny tyto aktivity jsou prováděny s garancí a supervizí pracovníka fakulty a nemají ráz prostých pomocných prací.



4. Souborná zkouška

Studentům je připomínána zásada kanonicko-právních podkladů pro činnost fakulty (čl. 1 odst. 5 Statutu KTF UK), podle níž je před získáním akademické hodnosti „doktor teologie“ nutné dosáhnout akademickou hodnost „licenciát teologie“. Ten je zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách získán složením rigorózní zkoušky.


Souborná zkouška je obsahem a rozsahem shodná se státní rigorózní zkouškou v té oblasti studia, jež odpovídá magisterskému studijnímu programu katolická teologie, který je na fakultě uskutečňován: pokud kandidát, který je současně zapsán do doktorského studijního oboru katolická teologie, složil ústní část státní rigorózní zkoušky, tato se uznává jako ústní část souborné zkoušky jeho doktorského studia; pokud kandidát, který je současně zapsán do doktorského studijního oboru katolická teologie, obhájil rigorózní práci v podobě tezí disertační práce schválených školitelem, tato se uznává jako obhajoba předložené písemné práce, jež je součástí souborné zkoušky jeho doktorského studia.


  • V průběhu druhého, nejpozději však třetího roku studia skládá doktorand soubornou zkoušku, jež má dvě části: ústní zkoušku a obhajobu předložené písemné práce.

  • Ústní zkouška je skládána ze dvou dílčích oborových specializací, které si student volí. Jedna z nich je zvolena tak, aby bezprostředně odpovídala dílčí oborové specializaci jeho doktorského studia a současně i názvu a základní osnově písemné práce.

  • Tématické okruhy pro ústní zkoušku jsou schváleny oborovou radou, ty jsou identické s tematickými okruhy pro rigorózní zkoušku v oboru katolická teologie.

  • Písemná práce má rozsah cca 50 normostran; student v ní předkládá k obhajobě teze disertační práce.



  • Další povinné přílohy přihlášky k souborné zkoušce:

    • Stručný životopis doplněný o seznam publikační a další vědecké činnosti

    • Písemná práce v počtu tří listinných exemplářů, z nichž minimálně jeden je svázán v pevných deskách, nejvíce dva v kroužkové vazbě,

    • Prohlášení o připravenosti k SZ


Tématické okruhy k souborné zkoušce



Kontrola studia


  • Probíhá v souladu s platným individuálním studijním plánem.

  • Zkoušku ze zapsaného předmětu může student konat nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány “prospěl/a” – “neprospěl/a”.

  • Plnění individuálního studijního plánu podléhá hodnocení, které spolu s odůvodněním předkládá školitel a následně projednává a schvaluje oborová rada.

  • Podrobnosti upravuje Studijní a zkušební řád Univerzity Karlovy.


Ukončení studia


Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce.

  • Pro státní doktorskou zkoušku připraví doktorand po dohodě se školitelem dvě dvacetiminutové přednášky na rozdílnátémata své dílčí oborové specializace, odlišná od tématu disertace. Přednášky musí být věnovány specifickým konkrétním problémům. Přednášející musí charakterizovat soudobý stav jejich řešení a své vlastní, argumentypodložené stanovisko. Komise pro státní doktorskou zkoušku volí na místě jedno z připravených témat. Po přednášcenásleduje diskuse, v níž doktorand zodpovídá položené otázky a hájí své stanovisko.Přednášky musí být věnovány specifickým konkrétním problémům.

  • Obhajoba disertační práce spočívá v doktorandově prezentaci disertační práce, v jeho odpovědi na písemné posudky školitele a dvou oponentů a v následné diskusi.


Oborová rada


Předseda, garant oboru:

prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D.

KTF UK

Členové:

doc. PhDr. Josef Bartoň, Th.D.

KTF UK

doc. Mgr. David Bouma, Ph.D.

KTF UK

doc. Jaroslav Brož, Th.D., S.S.L.

KTF UK

doc. ThLic. Mgr. Denisa Červenková, Th.D.

KTF UK

doc. Dr. Ludvík Dřímal, Th.D.

CMTF UP

doc. Jiří Kašný, Th.D.

Anglo-American University

prof. Dr. Ing. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D.

TF JU / KTF UK

doc. Michal Opatrný, Dr. theol.

TF JU

prof. ThDr. Martin Prudký, Th.D.

ETF UK

doc. Mgr. Jindřich Šrajer, Dr. theol.

TF JU

doc. David Vopřada, Dr.

KTF UK


  • Oborová rada sleduje a hodnotí doktorská studia, koordinuje plánování obsahu studií a hodnotí realizaci doktorského programu.

    • schvaluje individuální studijní plán studenta, témata disertačních prací a navrhuje děkanovi jmenování nebo odvolání školitele

    • ohodnotí studium jednotlivých studentů, zvláště prostřednictvím schvalování hodnocení studenta a změn v individuálním studijním plánu studenta



Sdílet na: Facebook Sdílet na: Twitter
Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Katolická teologická fakulta

Univerzita Karlova

Thákurova 3, Praha 6, 160 00

IČO: 00216208 DIČ: CZ00216208

číslo účtu: 32034061/0100

Identifikátor datové schránky: piyj9b4


Další kontakty




Jak k nám