1. Disertační práce

• Studium v doktorském studijním programu doktorandovi umožňuje, aby si prostřednictvím přípravy disertační práce osvojil schopnosti a zkušenosti nezbytné k samostatné odborné činnosti. Pomoc a kontrola je mu poskytnuta v rámci studijní povinnosti „příprava disertační práce“ a studijního předmětu „doktorandský seminář“. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Předpokládaný rozsah disertační práce činí cca 200, maximálně však 350 normostran textu bez příloh.

  a.

  Příprava disertační práce Studijní povinnost „příprava disertační práce“ poskytuje prostor spolupráci mezi školitelem a doktorandem při přípravě disertační práce a umožňuje kontrolu doktorandova působení. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena pro každý rok studia; vždy je ukončena zápočtem. Přitom platí, že doktorand je povinen školiteli v průběhu druhého, nejpozději však třetího roku studia předložit ke schválení teze disertační práce určené k obhajobě v rámci souborné zkoušky. - Teze v rozsahu cca 50 normostran obsahují zpravidla tyto skutečnosti: charakteristika tématu, motivace k jeho volbě; současný stav řešené problematiky ve světle zevrubné bibliografické rešerše; stanovení cílů a vymezení předpokládaného přínosu disertační práce vzhledem ke zkoumanému tématu; popis vytčené metodologie; komentovaná osnova disertační práce s uvedením předpokládaného rozsahu kapitol; seznam použitých pramenů a literatury; harmonogram dalšího postupu.

  b.

  Doktorandský seminář Studijní předmět „doktorandský seminář“ poskytuje doktorandům prostor k tomu, aby představovali a diskutovali témata disertačních prací, jejich prameny, metodologii, osnovu a postup prací. Seznamuje studenty s problematikou vědeckého a pedagogického působení v oboru teologie. Umožňuje doktorandům sdílet zkušenosti ze studijních cest, stáží a konferencí, diskusi nad novou literaturou či jinými akademickými událostmi atd. Zajišťuje pravidelný kontakt studentů s fakultou a motivuje je k efektivní práci na disertaci. Koná se minimálně jednou za semestr. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena pro každý rok studia (vyjma období zahraniční stáže); vždy je ukončena zápočtem, hodnotí se prezentace, schopnost argumentace, její fundovanost.

2. Studijní povinnosti

• Studium v doktorském studijním programu doktorandovi umožňuje, aby doplnil a prohloubil své vědomosti v oboru katolická teologie obecně, ve zvolené specializaci zvláště. Děje se tak v rámci studijních předmětů „teologický seminář“, „teologická specializace“ a „cizí jazyk“. Doktorandovi může být v individuálním studijním plánu uloženo i absolvování dalších studijních povinností doplňujících a rozšiřujících jeho vědomosti v oboru katolická teologie

  a.	Teologický seminář Studijní předmět „teologický seminář“ poskytuje doktorandům prostor pro prohlubující studium katolické teologie, a to zejména prostřednictvím četby textů velkých autorů křesťanské tradice a následné diskuse. Umožňuje překročit hranice vlastní specializace a promýšlet stěžejní témata křesťanské víry. Koná se zpravidla jednou za rok formou několikadenního výjezdního soustředění. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena pro každý rok studia (vyjma období zahraniční stáže); vždy je ukončena zápočtem, hodnotí se schopnost argumentace a její fundovanost.
  b.	Teologická specializace Studijní předmět „teologická specializace“ poskytuje prostor pro prohlubující studium klíčových otázek zvolené dílčí oborové specializace, a to zejména prostřednictvím četby odborné literatury a následných kolokvií se školitelem nebo konzultantem. V individuálním studijním plánu může být tato povinnost uložena studentům prezenčního i kombinovaného studia, a to i opakovaně; vždy je ukončena zápočtem, hodnotí se schopnost argumentace a její fundovanost. Povinnost lze studentovi zařadit do individuálního studijního plánu v rámci každoroční aktualizace a reagovat tím na reálný aktuální průběh studia.
  c.	Cizí jazyk Studijní předmět „cizí jazyk“ prověřuje doktorandovu aktivní znalost jednoho světového jazyka minimálně na úrovni C1 – schopnost prezentovat výsledky své práce v některém ze světových jazyků, a to písemně i ústně. Požadované znalosti může student doložit uznávaným certifikátem. Standardně mají studenti na výběr mezi angličtinou, němčinou, italštinou a francouzštinou. V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena zpravidla pro čtvrtý rok studia; vždy je ukončena zápočtem.

3. Odborné aktivity

• Studium v doktorském studijním programu doktorandovi umožňuje, aby si prostřednictvím dalších odborných aktivit osvojil zdatnost potřebnou k tomu, aby se mohl věnovat vědecké činnosti. Děje se tak v rámci studijních povinností, zahraniční praxe“, „vědecká praxe“, „akademická praxe“.

  
  

  a.	Zahraniční odborná praxe Studijní povinnost „zahraniční odborná praxe“ poskytuje doktorandovi příležitost k tomu, aby získal zkušenost se soudobým stavem oboru katolická teologie v zahraničí. Řádnou náplní předmětu je zahraniční stáž v minimální délce jednoho měsíce. V odůvodněných případech může oborová rada na základě doktorandovy žádosti rozložit stáž do několika kratších badatelských pobytů (např. v knihovnách apod.). V individuálním studijním plánu je studentům prezenčního i kombinovaného studia tato povinnost uložena zpravidla pro čtvrtý rok studia; je ukončena zápočtem. (U studentů kombinované formy studia může oborová rada v odůvodněných případech na základě doktorandovy žádosti stanovit individuální povinnosti, jimiž lze stáž nahradit jinými aktivitami souvisejícími s internacionalizací vědecké činnosti (např. odborný překlad, účast na mezinárodní konferenci, publikace v zahraničí apod.)
  b.	Vědecká praxe (Doplňková vědecká činnost) Studijní povinnost „vědecká praxe“ poskytuje doktorandovi příležitost k tomu, aby si osvojil zkušenost s různými podobami vědecké činnosti a prokázal schopnost se jí aktivně věnovat. V individuálním studijním plánu je tato povinnost studentům prezenčního i kombinovaného studia uložena zpravidla pro čtvrtý rok studia; ukončena je zápočtem. Přitom platí, že doktorand je povinen splnit minimálně jedenkrát každou z těchto povinností: zveřejnění recenze v odborném periodiku; publikace článku v odborném recenzovaném periodiku nebo kapitoly v odborné recenzované monografii nebo příspěvku v odborném recenzovaném sborníku; podání grantového projektu; aktivní účast na konferenci s mezinárodní účastí.
  c.	Akademická praxe Studijní povinnost „akademická praxe“ poskytuje doktorandovi příležitost k tomu, aby si osvojil zkušenost s různými podobami akademické činnosti v širším smyslu a prokázal schopnost se jí aktivně věnovat. V individuálním studijním plánu může být tato povinnost uložena studentům prezenčního studia, a to i opakovaně; vždy je ukončena zápočtem dle principu splnil-nesplnil. Povinnost lze studentovi zařadit do individuálního studijního plánu v rámci každoroční aktualizace a reagovat tím na reálný aktuální průběh studia. Pojmem „akademická praxe“ je označován například podíl na výuce studijního předmětu akreditovaného studijního programu nebo kurzu CŽV/U3V; podíl na organizaci pedagogické a vědecké práce i zahraniční spolupráce; podíl na uskutečňování třetí role fakulty. Všechny tyto aktivity jsou prováděny s garancí a supervizí pracovníka fakulty a nemají ráz prostých pomocných prací.

  
  

4. Souborná zkouška

Studentům je připomínána zásada kanonicko-právních podkladů pro činnost fakulty (čl. 1 odst. 5 Statutu KTF UK), podle níž je před získáním akademické hodnosti „doktor teologie“ nutné dosáhnout akademickou hodnost „licenciát teologie“. Ten je zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách získán složením rigorózní zkoušky.

Souborná zkouška je obsahem a rozsahem shodná se státní rigorózní zkouškou v té oblasti studia, jež odpovídá magisterskému studijnímu programu katolická teologie, který je na fakultě uskutečňován: pokud kandidát, který je současně zapsán do doktorského studijního oboru katolická teologie, složil ústní část státní rigorózní zkoušky, tato se uznává jako ústní část souborné zkoušky jeho doktorského studia; pokud kandidát, který je současně zapsán do doktorského studijního oboru katolická teologie, obhájil rigorózní práci v podobě tezí disertační práce schválených školitelem, tato se uznává jako obhajoba předložené písemné práce, jež je součástí souborné zkoušky jeho doktorského studia.

• V průběhu druhého, nejpozději však třetího roku studia skládá doktorand soubornou zkoušku, jež má dvě části: ústní zkoušku a obhajobu předložené písemné práce.

• Ústní zkouška je skládána ze dvou dílčích oborových specializací, které si student volí. Jedna z nich je zvolena tak, aby bezprostředně odpovídala dílčí oborové specializaci jeho doktorského studia a současně i názvu a základní osnově písemné práce.

• Tématické okruhy pro ústní zkoušku jsou schváleny oborovou radou, ty jsou identické s tematickými okruhy pro rigorózní zkoušku v oboru katolická teologie.

• Písemná práce má rozsah cca 50 normostran; student v ní předkládá k obhajobě teze disertační práce.

• Přihláška k souborné zkoušce

• Volba specializace

• Další povinné přílohy přihlášky k souborné zkoušce:

  • Stručný životopis doplněný o seznam publikační a další vědecké činnosti

  • Písemná práce v počtu tří listinných exemplářů, z nichž minimálně jeden je svázán v pevných deskách, nejvíce dva v kroužkové vazbě,

  • Prohlášení o připravenosti k SZ