Aktuality

11. října 2023

Složení komise:
Předseda:	doc. ThLic. Jaroslav Brož, Th.D., S.S.L.
Členové:	doc. Mgr. David Bouma, Ph.D.
	doc. Mgr. ThLic. Denisa Červenková, Th.D.
	doc. ThLic. Josef Hřebík, Th.D., S.S.L.
	doc. PhDr. Mireia Ryšková, Dr. theol.
	doc. David Vopřada, Dr.
Externí člen:	doc. Jan Roskovec, Ph.D. (ETF UK)
Místo a čas:	Budova KTF, učebna P3, 11. 10. 2023, od 12:00

Uchazeč

Téma přednášky* / disertační práce

Specializace

ThLic. Mgr. Jiří Dosoudil

1) Biblistika a teologie v době dat a umělého intelektu: perspektivy a výzvy

2) Ježíšův příběh jako vyprávění o kráse

Biblické vědy

ThLic. Mgr. Jiří Dosoudil

Obhajoba disertační práce: Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání

Biblické vědy

*) komise volí jedno z témat

Anotace přednášek

Biblistika a teologie v době dat a umělého intelektu: perspektivy a výzvy

Přednáška ukáže, jak technologický vývoj posledních desetiletí proměňuje oblast humanitního bádání a ocení, jaké výzvy tento vývoj klade před badatele v oblasti biblistiky či obecně teologie. Budou představeny dva základní procesy, které v návaznosti na rozvoj informačních technologií mění způsob práce s informacemi a metody vědeckého zkoumání. Přednášející zmíní jednak již dlouho probíhající elektronizaci, díky níž mohla v bádání výpočetní technika začít sloužit jako mimořádně efektivní nástroj, jednak dynamicky se rozvíjející datafikaci a pokročilou algoritmizaci, které již stavějí stroje čím dál více do pozice, kdy zcela nahrazují člověka. Ze svého pohledu IT vývojáře přednášející zhodnotí, jaká bude nová role člověka, badatele v oblasti biblistiky či teologie, v situaci, kdy již řadu tradičně badatelských činností vykonávají aplikace umělé inteligence. Naváže při tom na existující poznatky o oblasti tzv. velkých dat ("big data") a aplikuje je na biblistiku coby zaměření svého končícího doktorského studia. Představí také některé vývojářské projekty zaměřené právě na tento teologický obor, o jejichž realizaci usiluje.

Ježíšův příběh jako vyprávění o kráse

Přednáška představí biblický pohled na koncepci krásného a všimne si velmi specifického způsobu, kterým s touto koncepcí pracuje Nový zákon při líčení Ježíšova příběhu. Přednášející nejprve představí obecné rysy biblického jazyka o kráse a poté ukáže, jak tento jazyk v Bibli souvisí se slávou, mocí a bohatstvím. Představí dvě schémata, které biblická řeč sleduje, když chce o kráse hovořit v rámci vyprávění o Ježíši. První z obou schémat, které klade důraz na Ježíšovo lidství, nachází krásu především v Ježíšově poslušnosti Boží vůli. Vysvětluje ji jako výsledek Ježíšova sebeponížení. Druhé schéma, kdy se mluví o Ježíši jako o vtěleném Božím slově, odkazuje na Boží předurčený plán a představuje kříž jako cestu ke zkrásnění. Ačkoliv téma krásného došlo v minulosti bohatého rozpracování zejména coby filozofický pojem, přednášející krásu zkoumá jako biblickou koncepci. Analyzuje ji důsledně v intencích biblických textů a v jejich logice. V přednášce poukazuje na to, že se zde rozpoznává i v kříži a utrpení, tedy symbolech, jež bývají tradičně interpretovány jako ryze negativní.

Anotace disertační práce:

Eschatologický význam Ježíšova zmrtvýchvstání

Disertační práce se zabývá biblickou koncepcí Ježíšova vzkříšení. Ve výchozích textech zkoumá její význam a to, jak se zde vztahuje k oblasti posledních věcí člověka, světa a jeho dějin. Mapuje, kde se v Novém zákoně hovoří o Ježíšově zmrtvýchvstání a význačná místa podrobuje detailní exegetické analýze. Aby bylo možné číst jednotlivé výpovědi o vzkříšení v odpovídajícím kulturně-náboženském kontextu, představuje předtím také přehledovým způsobem, jak jsou ukotveny ve starozákonních představách o posmrtné existenci člověka a životodárné Boží moci. Zkoumány jsou i související, ale odlišné představy dobového pohanství. Při výkladu biblických textů práce průběžně poukazuje na jejich význačné či opakující se momenty. V závěrečné reflexi hodnotí jejich význam, dává je do souvislosti a ukazuje, že koncepce Ježíšova vzkříšení, ale i vzkříšení všech věřících navazuje na starozákonní naději v Boha-spasitele jednajícím ve všech podmínkách ve prospěch člověka. Zvláště poukazuje na motiv působení jeho moci, v němž studie nachází základ pro eschatologii Ježíšova vzkříšení. Kriticky dokládá, že v eschatologických důsledcích Ježíšova zmrtvýchvstání se plně rozvíjí to, k čemu působení spásné a stvořitelské moci ve Starém zákoně teprve směřovalo. Práce nabízí široce pojatou reflexi novozákonní řeči o Ježíšově vzkříšení, která se neomezuje pouze na výpovědi, v nichž se toto vzkříšení zmiňuje explicitně; zkoumá také místa, kde se o něm hovoří v přeznačených či metaforických rovinách. Koncepci vzkříšení představuje jako imaginativní, ne vždy zcela snadno uchopitelný konstrukt, který má ale přitom zásadní význam pro naději člověka i novozákonní teologii.

Sdílet na: